Svalová horečka – svalovice – opožděná svalová citlivost

Svalová horečka – svalovice – opožděná svalová citlivost

“Svalovice” je lidové označení bolesti svalů a pocitů jejich ztuhlosti, které obvykle přicházejí jako následek nadměrné nebo nepřiměřené fyzické námahy. Je více než pravděpodobné, že se s ní v životě setká každý. Díky této obecné zkušenosti máme všichni nějakou představu o jejím průběhu a nepříjemnostech charakteristických pro tento bolestivý stav. 

Navzdory většinovému užívání lidového slova “svalovice” se tento pojem v medicínském slovníku velmi neuchytil. Odborně se tento stav nazývá svalová horečka. V literatuře se člověk může setkat i s jiným pojmenováním – opožděná svalová bolest nebo opožděná svalová citlivost. Toto pojmenování pochází z angličtiny, kde se pro “svalovici” odborně používá pojem delayed onset muscle soreness, častokrát pouze jako zkratka DOMS

Svalová horečka je následkem nepřiměřené fyzické zátěže. Avšak to, co je přiměřená a co nepřiměřená fyzická zátěž, je věcí velmi individuální. Pro trénované, aktivní sportovce může být příčinou “svalovice” nadměrné svalové vypětí v úsilí o překonání osobního výkonnostního rekordu. Anebo i snaha o optimální výkon po návratu k sportovní aktivitě po delší pauze, ať už byla způsobená zraněním nebo jinými důvody. 

U lidí se slabší fyzickou kondicí může svalovici způsobit omnoho menší rozsah fyzické aktivity. Prodloužená procházka v lese, první den nebo dny práce na zahradě po zimě; příčinou svalové horečky může být jakákoliv pohybová aktivita, která překračuje naše limity. Tato omezení jsou kromě jiného tvořené zejména naší fyzickou kondicí, která je výsledkem dostatku nebo naopak nedostatku pohybu.

Svalovou horečku ( namožené svaly) není ale nutné chápat jako negativní stav. Pohybová aktivita je tím, co každý člověk potřebuje. První bolesti mírné intenzity mohou být dobrým znamením, mohou signalizovat, že trénink byl proveden poctivě a že po nějakém čase takového cvičení by se mohli dostavit očakávané výsledky v podobě redukce nadváhy nebo formování svalstva.

Příčiny svalové horečky

Vědeckých teorií, které si uložili za cíl vysvětlit příčiny “svalové horečky”, bylo skutečně mnoho. V ne tak dávné minulosti byla populární teorie, podle které je příčinou bolesti a ztuhlosti svalstva během “svalovice” nedostatečné vylučování kyseliny mléčné. Její nedostatečné vylučování mělo za následek, že sa usazovala ve svalech a tím způsobovala nepříjemné bolestivé vjemy. 

Tato teorie je už dnes pro většinu vědeckých komunit minulostí. Vědci v současnosti předpokládají, že za bolestivé stavy v čase svalové horečky odpovídají mikroruptury, malé přetržení svalových tkání. Tato vlákna však mají schopnost obnovy. Je možné říci, že cyklus zátěže a obnovy těchto svalových tkání je tím, co člověku přináší lepší fyzický stav pohybového aparátu. 

Trvání svalové horečky

Jak nám odborný název pro “namožené svaly” napovídá, jde o bolest objevující se opožděně. To znamená, po určité době, většinou po 12 až 48 hodinách od ukončení aktivního tréninku či pohybové námahy.

První hodiny svalové horečky nám mohou způsobovat mnoho nepříjemností, jakými jsou například bolesti nejvíce namáhaných svalů, těžkosti při pohybu, resp. omezení pohybu. Ztuhlost svalů často nedovolí vykonávat běžné práce a aktivity s takovou jistotou a lehkostí, jak to je za normálního stavu.

Svalová horečka obvykle trvá 5 až 7 dní, přičemž svého vrcholu v bolesti dosahuje v druhý a třetí den po ukončení pohybové aktivity.  Po týdnu by měla svalová horečka ustoupit. 

Prevence a možnosti zmírnění svalové horečky

Nejlepším způsobem, jak se vyhnout svalové horečce, je udržovat se v dobré fyzické kondici. Pokud jsme dostatečně vytrénovaní a pohybově aktivní, je pravděpodobné, že nám obyčejná, normální pohybová aktivita neublíží. 

Pro aktivní sportovce, od kterých se očekávají nadprůměrné výkony spojené s nadměrnou zátěží, se doporučuje na rozehřátí před plánovaným výkonem zahřát se jednoduchým strečinkem, který umožní vyrovnat a protáhnout dosud možná ztuhlé svalstvo. 

Co však dělat, když už nás svalová horečka trápí? Existuje několik způsobů a postupů jak tlumit svalové bolesti. Pro moderního člověka se stala snad nejjednodušší cestou koupě volně prodejných léků proti bolesti. Jejich účinek však v případě svalové horečky není vždy takový, jak bychom očekávali. Navíc je užívání léků proti bolesti obvykle spojené s rizikem nepříjemných vedlejších účinku. 

Zde je několik konzervativních způsobů terapie:

  • Při svalové horečce je důležitý odpočinek, nezatěžování právě těch partií svalstva, které jsou centrem bolesti. To nejen chrání člověka před další nepříjemnou bolestí, zároveň umožní urychlení regenerace svalstva.
  • Připomeňme si však konzervativnější léčbu, která byla známá již generacím našich předků. Ledování, chlazení postiženého svalstva ledem často přináší krátkodobou úlevu. Kryoterapie, tedy ochlazování svalstva používají mnozí sportovci za účelem prevence svalové horečky a také urychlení  regenerace. 
  • Jiným způsobem jak zmírnit bolest je opak kryoterapie a to teplá koupel. Ta může mít také velmi příznivé účinky na celkovou regeneraci organismu po těžké fyzické námaze. V případě zánětu svalů však může stav ještě zhoršit.
  • Na mysli je třeba mít i možnosti použití bylinkových mastí, krémů a tinktur. Krémy s vysokým obsahem mentolu a heřmánku působí na svaly blahodárně; mentol přináší příjemný pocit ochlazení a heřmánek se podílí na hojivém procesu a obnově mikroruptur postiženého svalstva. 

V bylinných balzámech, jako jsou Salikort balzám a Maximum balzám, je koncentrované velké množství účinných bylin, jakými jsou mentol, eukalyptus, heřmánek nebo aloe vera. Tyto balzámy mohou poskytnout krátkodobou úlevu od svalových bolestí. No pravidelná aplikace těchto bylinných mastí na postižená místa zredukuje čas trvání bolesti.

Pavel

Zájem a starost o sebe a o jiné mě naučili dívat se na zdraví jinak - s úctou a přiměřenou vážností. V přírodní medicíně (hlavně v bylinkářství , při studiích a v používání léčivých rostlin) jsem našel moudrost, s jakou se dá dívat na přírodu a bohatství jejich darů.
Pavel

Written by Pavel View all posts by this author →

Zájem a starost o sebe a o jiné mě naučili dívat se na zdraví jinak - s úctou a přiměřenou vážností. V přírodní medicíně (hlavně v bylinkářství , při studiích a v používání léčivých rostlin) jsem našel moudrost, s jakou se dá dívat na přírodu a bohatství jejich darů.